S Erasmem + do švédské Arviky
V polovině března jsme jako studentky zdravotnické školy Hradec Králové měly možnost vyjet na studijní program do Švédska a strávit čas v krásném městě Arvika, kde jsme získávaly zkušenosti v místní nemocnici.
Za naši školu byly na začátku minulého semestru vybrány tři zdravotní sestřičky a dvě diplomované laborantky.
V průběhu čtrnácti dní jsme pracovaly v nemocnici „Sjukhuset Arvika“, kde nám sestřičky, lékaři a pracovníci ochotně předávali své zkušenosti.
Jako sestřičky jsme měly možnost nakouknout do chodu různých oddělení, jako například Iktové oddělení, Endoskopie, Ortopedie, Pohotovost, Jednotka intenzivní péče, Medicínská poliklinika a agentura Domácí péče. Prvním rozdílem jsou jednotné pracovní oděvy na všech odděleních nemocnice. Každý, kdo přišel na svoji směnu, zašel do místnosti s tímto oblečením, vzal si nové čisté ve svoji velikosti, převlékl se v šatně a pak až šel na své oddělení. Aby pacienti věděli, s kým právě hovoří, měl každý ze zdravotnického personálu barevně rozlišenou cedulku s danou profesí připnutou na své haleně. Ve zdravotnické obuvi byl také rozdíl. Ve Švédsku jsme málokdy potkaly někoho, kdo by nosil otevřenou zdravotnickou obuv, která je u nás běžná. Drtivá většina tamního personálu pracuje totiž v běžných plných, většinou sportovních, botách.
Na lůžkovém oddělení s celkovou kapacitou 16 pacientů pracovali 4 lékaři, 2 zdravotní sestry a 6 asistentů sester. Další rozdíl mezi českým a švédským zdravotnictvím se týká práce na směny. V České republice funguje běžně v nemocnicích dvousměnný provoz, kdežto ve Švédsku mají třísměnný provoz. Mají také ze zákona dané, že nemohou pracovat 2 noční služby za sebou. My jsme chodily na směny od 6:45 do 15:30. Co se týkalo způsobu práce, tak byla v některých věcech odlišná než v ČR. Pokaždé, když se personál pohyboval u postele pacienta, vydezinfikoval si nejprve ruce, nasadil si rukavice a vzal si na sebe igelitovou zástěru. Také byli hodně důkladní na dezinfikování pomůcek.
Jako zdravotní laborantky jsme měli možnost podívat se na provoz nemocniční klinické laboratoře. Ukázali nám, že analyzátory „vitros“, které používají fungují na tak zvané „suché cestě“ a přístroj využívá detekčních papírků napuštěných činidlem. Dále jsme pracovali s analyzátorem troponinů a hematologickou věží a pracovali jsme se vzorky krve, moči, likvoru a dalších. Měli jsme možnost odebírat krev, protože laboratoř byla spojená s dárcovskými odběry krve. Se všemi zaměstnanci jsme mluvili anglicky a každý pracovník nám ochotně pomáhal a vysvětloval postup práce. Občas jsme si nerozuměli kvůli neznalosti anglických profesních pojmů, ale jazykovou bariéru nám vždy pomohl překonat překladač.
Jako hlavní rozdíl bychom uvedly fakt, že švédské zdravotnictví funguje plně elektronicky a každý ze zdravotnického personálu má přístup k vlastnímu počítači, na kterém mohou na své směně pracovat. Dále měli k dispozici spoustu iPadů, které používali hlavně asistenti sester při zapisování fyziologických funkcí a focení ran. Poprvé jsme se ve Švédsku setkaly s palcovým EKG a se scannerem močového měchýře.
Možnost vycestovat nám byla dopřána prostřednictvím programu Erasmus +, díky kterému zdravotnická škola Hradec Králové navázala kontakt s místním gymnáziem „Tuseruds-gymnasiet“. Myslíme si, že tento program nás obohatil v mnoha ohledech a jsme rády, že je hradecká zdravotnická škola do tohoto programu zapojena. Doufáme, že se následující roky přidá k Erasmu+ více studentů, kteří chtějí nabrat nové zkušenosti a vykročit ze své komfortní zóny.