Ohlasy z adaptačního kurzu Horalka 2010

1.G

Jako první bychom chtěli zhodnotit ubytování. Bydleli jsme ve třech různých zařízeních. Zatímco se ostatní rozeběhli do hlavní budovy Horalky a do chatek s vlastním sociálním zařízením, na nás zbyly jen skromné bungalovy. Minusové body, které jsme ubrali za ubytování, bychom však připočítali celodennímu stravování. Všem nám moc chutnalo.
Hned první den jsme si šli prohlédnout okolí a večer jsme se seznamovali. Na další den byly naplánované vzdělávací semináře, které pokračovaly i další den. Tento program nás moc zaujal a naučili jsme se spoustu nových věcí.
Po večerech strávených vědomostní soutěží a představováním se nachýlil konec a v pátek ráno jsme vyrazili zase zpátky domů.

1.A

Adaptační kurz byl fajn. Jídlo nám chutnalo a akce připravené učiteli byly skvělé. Jsme rádi, že jsme se mohli naučit například obranu před útočníkem, snad ji nebudeme potřebovat. Trochu nás mrzí naše neshody mezi sebou, ale i ty jsme nakonec vyřešili a krásně jsme si to užili. Nejvíce se povedl čtvrteční večer. Líbila se nám vystoupení všech prváků a byli jsme rádi, že nám se program také povedl. Za všechno děkujeme profesorům a hlavně naší třídní učitelce Dlouhé.

1.B

Nejvíce se nám líbila porážka všech prvních ročníků ve znalostní soutěži. Program, který pro nás vymysleli naši vyučující, byl velice dobrý. Na kurzu jsme se také blíže poznali. Těší nás, že máme skvělou třídu a shodli jsme se na tom, že máme bezkonkurenčně nejlepší třídní učitelku Marešovou. Tento kurz je pro nás nezapomenutelný a už teď se těšíme na další společné akce naší třídy. Děkujeme všem.

1.H

Náš adaptační kurz se velice povedl. Poznali jsme krásu Orlických hor. Přednášky, které byly pro nás nachystány, nám daly mnoho cenných rad do života. Volný čas jsme využili v klubovně u televize. Velice jsme se nasmáli a poznali své nastávající spolužáky. Našli jsme i společné zájmy. S navázáním konverzace mezi ostatními třídami nám pomohl i učitelský sbor. Jsme rádi, že jsme dostali tu nejlepší učitelku (naši maminku) Lenku Čechovou.

1.E

Na místo jsme dorazili kolem jedenácté hodiny, vybalili si zavazadla a šli na oběd. Poté jsme se vydali na bývalé Československé opevnění hranic jménem Skutina. Pro 80 % všech účastníků byla největším zážitkem zvědavá kráva a elektrický ohradník. Testovali jsme, zda opravdu funguje a zda-li  se jeho účinek zvýší kontaktem s olíznutým prstem či naopak.
Druhý den ráno budíček a hurá na snídani. S velkou chutí jsme spořádali voňavé koblížky a náš pan učitel si dokonce několikrát přidal, což se ani nedivíme, protože jim šlo jen velice těžko odolat. Po snídani jsme šli na přednášky. Během dvou dnů jsme se toho hodně přiučili. Byl tam policista z kriminálky a vyprávěl nám různé životní příběhy svých „klientů“. Dále jsme měli kurzy první pomoci, kde jsme se naučili, jak poskytnout člověku první pomoc, když je v bezvědomí, a také jak správně provádět resuscitaci. Další zajímavou přednáškou byla sebeobrana se dvěma městskými policisty. Třešničkou na dortu pak bylo závěrečné vystoupení tříd, do kterého se ve většině případů zapojili i učitelé.
Všechno pěkné jednou končí. Odvážíme si odsud spoustu nových kamarádů a také se již lépe známe. Dle našeho názoru náš adaptační kurz splnil naše očekávání…

Více v naší fotogalerii.