Rafťačky ze zdrávky

„Tak to je hustý“, tohle byla první reakce náš všech, když nám paní vychovatelka Hovorková oznámila, že bychom mohli jet na rafty. O tomto způsobu výletu jsme se bavili již v květnu, když jsme řešili, jak by měl vypadat výlet s intrem. „Takže holky, jen pár informací o raftech,“paní vychovatelka se nám raději rozhodla vysvětlit, o co v raftingu jde a jak se chovají správní vodáci, protože většina z nás měla o raftění povědomí pouze z komedie Rafťáci, kde nás tedy určitě více zajímali Kotek s Mádlem než samotný sport.

Vybaveni spoustou ponaučení a rad jsme se 17. 6. 2009 v 8:00 hodin ráno vypravili na vlak,který nás dovezl do Třebechovic pod Orebem, kde nás definitivě opustily zbytky odvahy a o všetečné dotazy typu : jaká je pravděpodobnost, že se převrátíme a utopíme?  nebo  nevrátíme se? nebyla nouze.  Nakonec jsme vyrazili na naše počáteční stanoviště, kde na nás čekali instruktoři. „Tééda, to třeba fakt nebude marný,“ řekli jsme si, když jsme uviděli naše mladé instruktory.  Dva Ondrové, Petr a Martina nám svým pohodovým přístupem pomohli, abychom alespoň částečně hodili všechny obavy za hlavu a dostali se do té správné „vodácké nálady“. Nejprve nás čekalo zahřívací kolo, při kterém jsme si sami nafoukli rafty. Po proslovu o bezpečnosti na vodě jsme vyrazili vstříc divokým vlnám.

Cesta po Orlici probíhala klidně, sice jsme se dost nadřeli, jelikož voda proudila docela pomalu, ale přeci jenom to byla zábava. Navíc nás za dřinu čekala i odměna. Při jedné ze zastávek jsme si na ohništi, které jsme si sami připravili, opekli buřtíky. Na konci cesty jsme zažili i pravou vodní bitvu. Na konečné zastávce jsme si vyzkoušeli i lukostřelbu a poté jsme se vydali na intr s tím, že tenhle den byl fakt super a za rok si to určitě zopakujeme.  A tak zatím „ahooooj vodáci“

Text: Petra Kosejková  1.B SZŠ HK, foto P. Hovorková

Obrázky najdete v naší fotogalerii.