Česká škola

Přihlásit se k odběru zdroj Česká škola
Portál pro české základní a střední školy, který přináší především aktuální zprávy z rezortu školství.Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.comBlogger24049125
Aktualizace: 1 hodina 49 min zpět

Robert Čapek: Co udělat pro učňovské školství? Za prvé: Zasaďme se o zrušení státních maturit

11 hodin 1 min zpět
„Na učiliště nechodí jen žáci bez motivace, ale i kreativní, manuálně zruční, výborní pozorovatelé s nadáním pro řemeslo a pro život. Proti takovým jsou mnozí gymnazisté uvadlé květinky,“ říká dlouholetý pedagog Robert Čapek v reakci na sloupek Tomáše Feřteka s názvem Smrad a nezájem. Z učilišť jsme udělali odpadkový koš školství. „S tím, co napsal kolega, souhlasím. Ale chybí tam polovina argumentů,“ říká Čapek. Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.


Robert Čapek (robertcapek.cz)Co by se dalo udělat pro to, aby se učňovské školství a úroveň řemesel zvedly?

Mohly by to být třeba tyto čtyři maličkosti. Za prvé: zasaďme se o zrušení státních maturit. Ať si střední školy dělají maturity na míru, podle profilu absolventa. Společný základ státních maturit je školometský nesmysl. Proč by třeba cukrářka měla analyzovat a dílčím způsobem interpretovat umělecký text nebo instalatér se orientovat v dějinách a teorii literatury? Ubude strašák a žáci se budou moci lépe připravovat na něco smysluplného, co jim pomůže v budoucí profesi – a nám všem to v důsledku pomůže také.

Za druhé: nedělejme z učňů poražené. Je dobré jim říkat, že se dobrý řemeslník uživí lépe než leckterý vysokoškolák. Je přece skvělé umět si potraviny vypěstovat, nábytek vyrobit a počítač sám postavit. Každý z nás zná přece osudy jedinců, kteří ono formalizované vysokoškolské vzdělání opustili ve prospěch kovárny, stáda oveček, čajovny nebo keramické dílny! Žijí dnes způsobem, který z nich rozhodně žádné poražené nedělá.

Za třetí: financujme střední školy jinak. Ne podle počtu žáků! To způsobuje existenci nevyhoditelných učňů, kteří ani pomalu nechodí do školy, ale jsou tam vedení, a také školní turistiky – vždycky vás někde vezmou, protože na vás dostanou peníze. Učiliště by si měly budovat svou pověst, ale nesmí být tak fatálně závislé na každém jednom studentovi ve své škole.

A obecně, pro všechny učitele by mělo platit za čtvrté: učme žáky kvalitně, ať zažívají úspěchy, neztrácejí motivaci ke vzdělávání a na vybrané obory ať naši žáci jdou, protože chtějí, a ne proto, že na ně zbyly.

Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Tradiční rodinu v ČR ohrožuje chybějící předškolní péče, říká sociolog

11 hodin 27 min zpět
Více než postoj k manželství se podle sociologa Daniela Prokopa mění názor, zda spolu mohou dlouhodobě žít nesezdaní lidé, zda je člověk v manželství šťastnější a zda je tento formální svazek pro správnou výchovu dětí potřeba. „To poslední si dnes myslí asi čtvrtina populace, v roce 2003 to bylo ještě okolo poloviny,“ říká Prokop. Rozhovor přináší magazín Ona Dnes.cz.


Daniel Prokop (twitter.com)V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Jak vypadá srovnání situace v ČR se západními sousedy?

Česko je tak napůl cesty. Nejsme tak tradiční, ale máme málo dostupnou předškolní výchovu pro děti do tří let a obrovsky zdaněné zkrácené úvazky. Osobně se bojím, že když půjdeme tou cestou obrany tradičních hodnot a omezení předškolní výchovy, což jsme teď viděli v Senátu při snaze o zrušení garance místa ve školkách pro děti mezi dvěma a třemi lety, tak to dilema práce versus děti zbytečně posilujeme. Část partnerů, kteří by chtěli sladit rodinný i pracovní život, si nemohou dovolit soukromé školky za desítky tisíc a budou potomky odkládat. Lze přece zdůrazňovat důležitost rodiny a péče o děti, ale umožnit lidem možnost volby a sladění více hodnot v životě. Nehledě samozřejmě na tristní ekonomickou situaci samoživitelek v Česku, která je taky zčásti vinou malé dostupnosti těchto služeb.

Jaký vývoj manželství vy osobně předpovídáte?

V poslední době se nám roztrhl pytel s negativními předpověďmi, jak se společnost rozkládá a podobně. Fíglem těchto černých predikcí je, že za správnou vás vynášejí do nebes a falešné se zapomenou. Jako když předvídáte déšť a ono neprší. Proto to mají apokalyptikové vždycky jednodušší. Já to nutně tragicky nevidím. Ukazuje to příklad Skandinávie, ale i to, že rozvodovost je dnes na úrovni roku 2003, ačkoli jsme liberálnější.

Myslíte, že co se týče hodnot i sociální vyspělosti, Skandinávii - ideál prezidenta Zemana - jednou dohoníme?

On to taky není ráj na zemi. Ve Švédsku je vysoká nezaměstnanost mladých. Dánsko má poměrně neekologickou ekonomiku. V některých z těch států je relativně vysoká míra depresí. A ne vše ze sociálního a ekonomického systému je přenositelné. Ale některé ponaučení v sociální politice vůči rodinám bychom si mohli vzít. Česko vybírá docela dost daní, ale do předškolní výchovy investuje takřka nejméně v OECD.

Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Analýza zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí

12 hodin 4 min zpět
Česká školní inspekce zveřejňuje Analýzu zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí a systémů hodnocení netestovatelných dovedností se souborem doporučení pro školní hodnocení klíčových kompetencí RVP ZV a externí hodnocení školní podpory rozvíjení klíčových kompetencí RVP ZV.

Dokument byl vytvořen v rámci realizace individuálního projektu Komplexní systém hodnocení.

Dokument je ke stažení zde
Kategorie: Česká škola

V Brně zkusí novinku, mladí z dětských domovů budou bydlet se studenty

12 hodin 4 min zpět
Inspirovali se ve Vídni spolubydlením studentů s bezdomovci a řekli si, proč nezkusit něco podobného také v Brně. Místo bezdomovcům však budou vysokoškoláci pomáhat těm, kteří vyrostli v dětském domově. Informuje iDNES.cz.


Bohuslav Binka (muni.cz)Projekt sdíleného bydlení Symbios odstartoval před třemi lety a teď se dočkal výrazného posunu. Podpisem smlouvy o pronájmu domu stvrdilo ve čtvrtek na Masarykově univerzitě vedení radnice Brna-střed se zástupci Symbios z katedry environmentálních studií spolupráci.

Mladí lidé spolu budou bydlet v domě v Křenové ulici, kde vznikne osm dvoupokojových bytů. Každý bude obývat jeden vysokoškolák a jeden mladý dospělý z dětského domova.

„Po opuštění dětského domova mají největší problém děti, které se nemůžou vrátit ke svým příbuzným. Právě pro ně je projekt vhodný,“ uvedl Daniel Kusý, ředitel brněnského dětského domova Dagmar.

Symbios v sobě propojí dvě skupiny mladých lidí, které by na sebe jen tak nenarazily. „Mladí dospělí se po odchodu z dětského domova neocitají ve snadné situaci s bydlením a hledáním práce. Navíc jsou více náchylní ke kriminalitě nebo bezdomovectví,“ podotýká Bohuslav Binka, vedoucí projektu a Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

V České republice neexistuje komplexní systém pomoci lidem, kteří opouštějí dětské domovy. Na jižní Moravě je 13 dětských domovů, v nichž žije přibližně 350 dětí. Podle ředitele Kusého domov standardně opouštějí lidé po dokončení střední školy, pokud ale studují vysokou školu, mohou zůstat až do 26 let.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Ondřej Neumajer: Kdyby platilo, že to nejlepší si do škol najde cestu samo, tak by školství nevypadalo tak, jak vypadá.

13 hodin 34 min zpět
„Většina mladých lidí technologie používá, ale jak ukazují výzkumy, nejčastěji pro komunikace na sociálních sítích, sledování videí, hraní her… Málokdo vnímá potřebu naučit žáky používat stejně sebevědomě digitální technologie také pro své vzdělávání, pro své učení a rozvoj. Pokud by si děti zvykly, že jim technologie mohou pomáhat se učit, byl by to skvělý důvod, proč je používat,“ říká Ondřej Neumajer v rozhovoru pro server Objevit.cz.


Ondřej Neumajer (neumajer.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Existuje v současnosti nějaká metodika, jak používat informační technologie ve výuce? Z vlastní zkušenosti mi připadá, že by se výuka bez nových technologií ve většině případů obešla, protože se využívají neefektivně. Projektor defacto nahradil tabuli, procvičování cizích jazyků v počítačových programech nápadně připomíná klasické pracovní sešity atd.

Bohužel musím souhlasit. Začlenit účelně technologie do výuky je hodně náročné, nejdříve s nimi musí učitel umět sám dobře zacházet a teprve poté se je může pokoušet využívat ve výuce se svými žáky. Především platí, že technologie má význam využívat ve výuce tam, kde s jejich využitím můžeme dosahovat výsledků, kterých bychom bez nich dosáhnout nemohli. Spojit se online videohovorem se školou spolupracující na stejném projektu na druhé straně zeměkoule. Zdokumentovat kamerou mobilního fotoaparátu fyzikální pokus, doplnit ho slovním komentářem, nasdílet spolužákům a diskutovat, proč se tak děje. Nebo nechat žáky fotit gramatické a typografické chyby na plakátech, výsledky postovat na nějakou sdílenou online nástěnku a následně v hodině probírat, co je tam konkrétně špatně. To jsou příklady výukových aktivit, které by bez digitálních prostředků nebyly možné vůbec nebo jen obtížně. Pokud jen nahradím ve výuce tištěnou knihu elektronickou, ale ta neobsahuje videa, odkazy na internet, interaktivní cvičení a nedává žákovi zpětnou vazbu, pak jen mrhám penězi.

Je nutné školy k používání nových technologií ve výuce postrkovat nařízeními a doporučeními? V poslední době jsem zaznamenal, že se v souvislosti s výukou hodně hovoří o augmentované a virtuální realitě. Neznamená to, že když je technologie dostatečně zajímavá, tak si cestu do škol najde sama?

Kdyby platilo jednoduché pravidlo, že to nejlepší si do škol najde cestu samo, tak by školství nevypadalo tak, jak dnes vypadá. Když dnes pedagogičtí výzkumníci popisují ideál moderní pedagogiky 21. století, není náhoda, že se v mnoha znacích shoduje s tím, co je označováno za alternativní pedagogiku, například pedagogiku Marie Montessori, waldorfskou pedagogiku nebo specificky českou cestu profesora Příhody. Všechny jsou sto a více let staré, přesto podle nich či v souladu s jejich myšlenkami dnes učí jen jednotky procent škol, zbytek škol se drží mainstreamové tradice.

Souhlasím, že jakákoli nařízení jsou špatnou cestou. V tak svobodném a náročném povolání, jako je dnešní profese učitele, musí motivace vycházet z jeho zájmu a zapálení pro věc. Úkolem státu je mu pomáhat, podporovat jej, zajišťovat mu dobré podmínky. Mimochodem to, v čem dnes víceméně selhává. V oblasti myšlení, empatie, sociálních vztahů a kognitivních výkonů nemohou nařízení fungovat.

Pokud správně chápu doporučení, tak by ideálem mělo být, aby s informačními technologiemi pracovali všichni učitelé. Jinými slovy. Aby aktivně informační technologie používal/a k výuce učitel/ka zeměpisu, češtiny, angličtiny atd. Je to vůbec reálné?

Rozhodně není cílem, aby každý učitel použil digitální technologie každou vyučovací hodinu. Na druhou stranu o vhodnosti a účelnosti jejich nasazení může objektivně rozhodnout pouze kompetentní učitel, který je používat umí a zároveň zná nástrahy spojené s jejich používáním ve výuce. A také má zkušenost s jejich využitím v sebevzdělávání. Takový učitel je skutečně naším cílem. Abych byl ale realista, musím dodat, že požadavky na profesi učitele se poslední desetiletí tak obrovsky zvyšovaly, že jim dnes prostě nelze dostát na výbornou ve všech oblastech. Například rámec digitálních kompetencí učitele, který nechala zpracovat Evropská komise, má přes devadesát stránek. Takže musíme přistupovat k osobnosti učitele jako k celku, nejde jen o jeho digitální dovednosti. Každý jsme dobrý jen v něčem a tím dovedeme kompenzovat naše jiné slabiny….

Říkat, že by se učitelé „kromě své odbornosti museli učit ještě pracovat s technologiemi“ je nonsens. Digitální technologie už mnoho let do práce učitelů patří, a to jak na straně pedagogické administrativy, tak v didaktice výuky. Stejně jako musí používat moderní digitální medicínské přístroje lékař, profesionální řidič pracovat s navigací a GPS, nebo architekt odevzdávat výkresy v digitální podobě. Pouze u učitelů to někoho stále zaráží.

Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Digitální domorodci? Spousta dětí neumí víc, než klikat a dotýkat se

13 hodin 34 min zpět
Naše děti s digitálními technologiemi vyrostly a berou je jako samozřejmost. Sledují videa, píší si s kamarády nebo hrají hry. Rodiče tak snadno získají dojem, že s technologiemi umí děti přirozeně zacházet a hodinami strávenými před obrazovkami se z nich stanou počítačoví experti. To je ovšem mýlka. „To je velmi podobné jako říct, že doma máte vrcholového běžce, protože si každý den po škole pobíhá venku. Je velký rozdíl venku pobíhat s kamarády nebo se metodicky něco učit, rozvíjet se a osvojovat si nové dovednosti,“ vysvětluje Silvie Zeman, zakladatelka technologického klubu pro děti makeITtoday. Rozhovor přináší magazín Ona Dnes.cz.


Silvie Zeman (repro ČT)„Naše zkušenosti jsou zatím hlavně s dětmi 8 až 12 let a u nich se nám bohužel potvrzuje, že děti kromě spuštění a nahrání videa na YouTube nebo hraní her už nic jiného neovládají. Neumějí zacházet s počítačem, myší, soubory a už vůbec ne vysvětlit, jak technologie fungují a třeba si umět naprogramovat vlastní hru,“ popisuje Silvie Zeman.

Jak je to možné? Současné děti jsou totiž ze všeho nejvíc zvyklé na ovládání chytrých telefonů a tabletů, ale práce s počítačovými soubory nebo třeba instalace programu jsou jim cizí. Ty už totiž nejsou až tak intuitivní a děti často začnou narážet, protože nejsou na jiné uživatelské rozhraní zvyklé. Jejich znalosti digitálních technologií jsou totiž hlavně pasivní...

Na vzdělávání dětí v oblasti digitálních technologií myslí i školství, ale tam je to vzhledem k finanční náročnosti technologií a jejich rychlému vývoji přinejmenším složité. Mnohé školy odbývají výuku informatiky tím, že nechají děti hrát hry a surfovat po internetu, na jiných se najde čas pouze na výuku konkrétních programů a jejich funkcí, ale dětem se již blíže neobjasňují principy fungování. To je přitom podle odborníků zoufale málo.

„Výuka programování je povinná od 1. třídy ZŠ ve většině vyspělých zemí, zatímco u nás jsme značně pozadu. Naše časová dotace je jedna hodina týdně na každém stupni, ale tam zdaleka není řeč o programování, učí se Word, Excel v lepších případech. Strategie Digitálního vzdělávání 2020 má několik let zpoždění a je zatím v nedohlednu,“ dodává Silvie Zeman.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Bývalý žák se naboural do elektronické žákovské a přepisoval známky

13 hodin 34 min zpět
Karlovarští kriminalisté kriminalisté vypátrali bývalého žáka základní školy, který se naboural do systému elektronické žákovské knížky. Školákům pak pro vlastní pobavení přepisoval známky a psal různé vulgární poznámky. Informuje iDNES.cz.


Mladík tak překvapil současné žáky školy v Karlových Varech, ale i pedagogy a rodiče. Když se do elektronické žákovské knížky přihlásili, zjistili třeba to, že se některým dětem zhoršil prospěch. „Žákům byla změněna klasifikace či přidány různé poznámky,“ potvrdil krajský policejní mluvčí Michal Žáček.

„Takový kybernetický útok by se mladíkovi nepodařilo uskutečnit, pokud by zaměstnanci základní školy jednali v souladu se zásadami bezpečného užívání počítačového systému. Ke kybernetickým útokům dochází stále častěji a velkou mírou se na tom podílejí samotní uživatelé sítě internet, kteří neužívají zásady pro hesla do jejich účtů,“ upozornil policejní mluvčí.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Daniel Soukup: Hledět na školství optikou majitele automobilky je velmi krátkozraké

22 Únor, 2018 - 07:54
„Představa o „neužitečnosti“ těch či oněch oborů pro praxi každopádně většinou vychází z pomýleného pojetí jak užitečnosti, tak praxe. „Praxí“ se totiž většinou míní momentální potřeby výrobních firem, anebo spíš jejich nejhlasitějších mluvčích – a „užitečné“ je údajně takové vzdělání, které má těmto firmám pomoci k co největšímu zisku,“ komentuje Daniel Soukup pro Český rozhlas Vltava.


Soukup pokračuje:

Tento postoj vyjadřuje třeba oblíbená průpovídka prezidenta Zemana „průmysl nás živil, živí a bude živit.“ Přičemž průmyslem má Zeman na mysli především ocelárny, automobilky, jaderné elektrárny a další velké podniky...

Zdaleka nejdůležitější ale je, že hledět na školství optikou majitele automobilky je velmi krátkozraké. Fungující společnost a stát totiž vznikají ze spokojených lidí – tedy takových, jejichž život má více rozměrů než jen ten úzce ekonomický.

Humanitní obory nám tyto další rozměry zpřístupňují. Často jakýmsi úkrokem: zabloudíme do zdánlivě odtažitého tématu, a díky němu se nám otevře nový pohled na naši žitou skutečnost. Zabýváme se kupříkladu dávnými mytickými představami o „středu světa“ – a lépe tak pochopíme lidskou potřebu harmonie a řádu. Čteme Shakespearovy historické hry – a pronikneme do mechanismů manipulace a moci. Zkoumáme dějiny nacionalismu v 19. století – a ujasníme si, jak funguje vymezování „my“ versus „oni“.

Dobrý dlouholetý učitel historie, literatury nebo filozofie za sebou zanechá tisíce lidí – našich spoluobčanů – s prohloubenějším myšlením, vytříbenějším vyjadřováním a rozrůzněnějším porozuměním světu. A mnozí z těch tisíců to vše dále šíří ve svém okolí.

Jistě, tyto dopady se počítají obtížněji než tuny vyrobené oceli. Jenomže právě ty nejpodstatnější věci v našich životech se zkrátka do puntíku spočítat nedají.

Celý text a komentář ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Dál segregujete Romy, prezident mluví xenofobně o migrantech, kritizuje zpráva lidská práva v Česku

22 Únor, 2018 - 07:00
Odmítnutí podílet se na povinných kvótách, segregování romských žáků na školách nebo xenofobní vyjadřování o uprchlících ze strany vrcholových politiků považuje za největší problémy v Česku výroční zpráva Amnesty International o stavu lidských práv. Informuje Aktuálně.cz.


Podle dokumentu dochází v Česku stále k diskriminaci Romů. Amnesty, která každoročně hodnotí stav lidských práv ve 159 státech světa, připomíná údaje vlády z loňského července, podle kterých je více než 24 procent romských žáků vzděláváno v segregovaných školách. Zmiňuje také incident z roku 2016, při němž v žatecké pizzerii zemřel Rom. Policie však vyšetřování jeho smrti v únoru odložila.

Rasismus a xenofobie se podle zprávy v Česku neprojevují jen vůči Romům. "Vysocí vládní představitelé včetně prezidenta se vyjadřovali xenofobně o uprchlících a migrantech. Během předvolební kampaně ministr vnitra (Milan Chovanec, pozn. red.) prezentoval jako úspěch restriktivní politiku, která vedla uprchlíky k tomu, aby se vyhnuli České republice," píše organizace.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Školní jídelny většinou nevycházejí vstříc nemocným dětem

22 Únor, 2018 - 06:30
Podle zjištění České školní inspekce pouze 6,6 procenta škol poskytuje dietní stravování a 7,9 procenta umožňuje dětem, aby si přinesly jídlo, které se pak na oběd pouze ohřeje. Inspektoři ve své zprávě tvrdí, že počet škol vstřícných k dětem s dietami „vzrůstá jen velmi pozvolna“. Neochota škol vyhovět dětem s alergiemi, diabetem či s celiakií jim a rodičům podstatně ztěžuje život. Informuje deník Právo.


„Tyto nemocné děti se stravují ve školách tak, že si i na mnohdy celodenní výuku musejí donášet krabičky s jídlem, které musejí být takové, aby jídlo bylo po celý den konzumovatelné, tedy studené a nezkazitelné. Děti jsou tedy bez teplého jídla celý den, protože jinou možnost stravování nemají,“ popsala Právu matka jednoho z nich, paní V. H. z Plzeňského kraje.

Podle ní však není pro školní jídelny zas takový problém vyjít se stravováním nemocným vstříc. Mnohdy prý stačí jen menší úprava na konci vaření.

„Školní jídelny se tomu ale brání, takže i na velkých školách nemají děti oběd odpovídající jejich potřebám, a tedy vlastně žádný. Chodí domů hladové, hlavní teplé jídlo se tak posouvá na večer doma. O tom, že se děti nemohou obědů zúčastnit s ostatními a musejí se stravovat ze svého po šatnách, ani nemluvě,“ popsala své zkušenosti paní V. H. „To pak psychika trpí a pocit jakési vyloučenosti je nasnadě. Dospělý se s tím nějak vyrovná, ale děti dost těžko,“ dodala.

Inspekce se dotazovala i na důvody, proč školy dietní stravu neposkytují. Většinou bylo důvodem, že diety nejsou zapotřebí. Dále školy uváděly, že je na překážku chybějící personální zabezpečení, neodpovídající prostorové i materiální podmínky a ekonomická náročnost.

Podle inspektorů je neochota spojena i s tím, že kuchařky mají nízké platy, které je nemotivují k tomu, aby si ještě přidělávaly práci s dietami. Na přístupu škol se prý podepsal i dobře míněný zásah ministerstva školství, které před třemi lety upravilo vyhlášku, podle níž školy musejí konzultovat nabídku s nutričním terapeutem.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Lenka Štěpánová: Návrat dílen a pozemků do škol? A co učit se prát prádlo na valše?

22 Únor, 2018 - 06:00
Podnikavost, komunikativnost, řešení problémů – to jsou kompetence, které by měla rozvíjet škola 21. století. „Zavedení dvou předmětů zaměřených na manuální činnosti nezaručuje, že vyplní mezery školství, které výše zmíněné kompetence nerozvíjejí,“ napsala Novinkám.cz předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová. Novinky.cz zjišťovaly názor Unie na plán znovu do výuky zavést praktickou výuku - „pozemky a dílny“. Plán novinářům představil premiér Andrej Babiš.


Lenka Štěpánová (twitter.com)„Z rozsáhlého dotazníkového šetření, které jsme prováděli v průběhu prosince a ledna na odborných školách a učilištích, jsme získali nepříjemná zjištění, která poukazují na závažné nedostatky ve vykonávání praxí žáky odborných škol a učilišť. Nezřídka se stává, že na praxích se žáci nedostanou k činnostem, které by skutečně rozvíjely kompetence, jež pro vykonávání svého oboru po absolvování střední školy potřebují, aby se uplatnili na trhu práce,” vysvětlila Štěpánová.

Od zástupců podnikatelů a průmyslníků by proto očekávala návrhy na koncepční změny ve školství, které kromě manuálních dovedností budou rozvíjet kompetence, které ve 21. století budou žáci potřebovat nejvíce. A to nejsou pouhé dovednosti k manuální práci, které by spíše dílny a pozemky na základních školách rozvíjely, nýbrž podnikavost, komunikativnost, řešení problémů a jiné.

„Zavedení dvou předmětů zaměřených na manuální činnosti nezaručuje, že vyplní mezery školství, které výše zmíněné kompetence nerozvíjejí… Pokud to přeženeme, možná je podobně efektivní pro uplatnění se na trhu práce učit se prát prádlo na valše, jako okopávat záhony v pozemkách, nebo zatloukat hřebíky v dílnách,” uzavřela Štěpánová.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Vláda odmítla návrh ODS na změny v předškolním vzdělávání

22 Únor, 2018 - 05:00
Návrh občanských demokratů na zrušení povinné mateřské školy pro pětileté děti a povinnosti školek přijímat už dvouleté děti vláda Andreje Babiše (ANO) nepodpořila. Premiér v demisi Babiš včera novinářům řekl, že kabinet k němu zaujal negativní stanovisko. Informuje ČTK.


Andrej Babiš (psp.cz)O povinném přijímání dvouletých dětí bude nutné zahájit debatu, stálo v návrhu stanoviska pro jednání vlády. Povinnost by pro školky nastala podle platného znění školského zákona od roku 2020. Kabinet měl připomenout, že v posledních letech se rodičovský příspěvek měnil tak, aby umožnil rychlejší návrat pečujícího rodiče do práce. Zrušení povinnosti by kladné důsledky změn oslabilo a směřovalo by proti trendu slaďování pracovního a rodinného života, napsali vládní legislativci.

Povinnou mateřskou školu pro pětileté je podle podkladů pro ministry "žádoucí nerušit". S odvoláním na odborné názory se v nich uvádělo, že povinná školka může zlepšit vzdělávací šance zejména dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí a snížit podíl dětí s odkladem povinné školní docházky.

Předkladatelé novely v čele s předsedou školského výboru Václavem Klausem mladším tvrdí, že masová přítomnost dvouletých dětí v mateřských školách by předškolní vzdělávání rozvrátila, když by se podle nich jednalo o babysitting organizovaný státem. Pro povinnou docházku pětiletých dětí podle autorů neexistuje žádný rozumný důvod. Nynější situace podle nich zvyšuje byrokracii školek i rodičů a náklady, které odhadli na miliardu korun ročně.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Rada pro rovnost žen a mužů vyzývá vládu, aby zajistila peníze na místa v MŠ pro dvouleté

22 Únor, 2018 - 04:30
Rada vlády pro rovnost žen a mužů vyzvala kabinet, aby zajistil dostatek peněz pro mateřské školy na místa pro dvouleté děti i na personál. Doporučila vládě také to, aby do svého programového prohlášení zařadil i opatření na podporu rovných šancí a podmínek pro obě pohlaví. Rada, kterou nově řídí ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO), to uvedla na vládním webu. Informuje ČTK.


Rada ministry a ministryně v demisi vyzvala, aby nepodpořila návrh zákona, který ruší povinnost školek přijímat dvouleté děti.

Rada také doporučila, aby nová vláda do svého programového prohlášení zařadila jako jednu ze svých priorit opatření na podporu rovných šancí pro muže a ženy. Zmínila například přijetí zákona o zálohovaném výživném, ratifikaci takzvané Istanbulské úmluvy o potírání násilí na ženách a domácího násilí, kroky ke slaďování práce a rodiny či opatření v porodnictví.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Radek Sárközi: Reakce na text Kateřiny Valachové „S jistými rozpaky sleduji proces vzniku Pedagogické komory…“

21 Únor, 2018 - 13:55
Kateřina Valachová zveřejnila na svém facebookovém profilu příspěvek začínající slovy „S jistými rozpaky sleduji proces vzniku Pedagogické komory…“ Pokud si přečtete reakce diskutujících, jsou v drtivé většině negativní a snaží se uvést omyly exministryně na pravou míru. Rád bych se do této diskuze zapojil a reagoval (bohužel nemohu odpovídat přímo na FB Kateřiny Valachové, neboť si mě zablokovala už v době sporů o kariérní řád, a proto volím tuto formu).


Radek Sárközi (pedagogicka-komora.cz)„Za sebe zatím mohu říci asi tolik - výsledkem činnosti Pedagogické komory dosud bylo jenom to, že školství přišlo o skoro dvě miliardy korun, které byly spojené s příplatky a dalšími zvýhodněními v rámci novely školského zákona“

Školství samozřejmě o nic nepřišlo. Dvě miliardy byly alokovány v rámci OP VVV na organizační a administrativní zajištění kariérního řádu, z toho půl miliardy již začal čerpat projekt IMKA, který realizoval NIDV, ale musel být zastaven, protože kariérní řád nebyl schválen a došlo by k porušení rozpočtové kázně a hrozil by zásah OLAF. Zbytečně utracené peníze v projektu IMKA nám sice již nikdo nevrátí, ale zbylé finanční prostředky mohou být využity jinak – nikam nezmizely.

V souvislosti s novelou zákona o pedagogických pracovnících (nešlo o školský zákon, což by měla bývalá ministryně vědět…) mělo jít do konce roku 2017 z vládní rezervy 400 milionů korun na příplatky a snížení míry přímé pedagogické činnosti u specializací, což bylo uměle spojováno s přijetím kariérního řádu. Tyto peníze mohl po nepřijetí kariérního řádu ministr Štech využít dle svého uvážení. Nepoužil je ale na příplatky, nýbrž na zalepení chybějících financí v inkluzi. I tyto finanční prostředky zůstaly ve školství. Jen se ukázalo, že MŠMT má jiné priority než platy učitelů… Jedná se o jasný důkaz toho, že inkluze jde na úkor platů učitelů (přitom původní záměr zavedení podpůrných opatření zněl, aby školy nemusely hradit inkluzi na úkor platů pedagogů – místo škol to tedy udělalo přímo MŠMT...). Předpokládám, že pokud by tyto peníze šly na příplatky, snížily by se v roce 2018 o daný objem finanční prostředky na navýšení tarifních platů. V rozpočtu na rok 2018 chybějí na inkluzi právě 2 miliardy. Doufejme, že se nebudou hledat v nenárokových částech platů učitelů… Podrobněji jsme se tomuto tématu věnovali v samostatné tiskové zprávě (https://drive.google.com/file/d/0B6ir-4sFpVqON1I3c3VIYzdpb0U/view).

„V tom sehrála Pedagogická komora dost velkou roli a dle mého to bylo hodně nešťastné - zvláště ve světle toho, že se mne mnoho pedagogů nyní ptá, kdy bude "konečně" prosazen kariérní řád. A také kdy budou peníze na zlepšení situace třídních učitelů a další věci“

Po kariérním řádu se nikdo neptá. Dokonce i předseda CZESHA Jiří Zajíček v Učitelských novinách odpověděl, že není zapotřebí. Na Facebooku Kateřiny Valachové se po něm také nikdo nepídí… Ostatně není paní exministryni divné, že na vlastním facebookovém profilu nemá skoro žádné příznivce, kteří by ji slovně podpořili, a že hlasování, které tam sama vyhlásila k dvouletým dětem v MŠ, prohrála v poměru 15 : 85?

„Protože Pedagogická komora sice vyvolala vlnu odporu proti jednomu řešení, ale nikdy nepřišla s jiným. Bořit je snadné. Budovat je podstatně těžší.“

Pokud by paní poslankyně Kateřina Valachová zavítala na web Pedagogické komory, všimla by si, že se tři zástupci Pedagogické komory osobně sešli s ministrem školství Robertem Plagou ke společnému jednání (ministři Kateřina Valachová i Stanislav Štech s námi jednat odmítali). A dále, že jsem ve školském výboru Senátu prezentoval návrh, aby byla znovu projednána senátní verze zákona o pedagogických pracovnících, ovšem bez kariérního řádu, který odmítlo 21.609 signatářů petice z 1.150 škol. V případě schválení novely by příplatek za třídnictví činil minimálně 3.000 Kč měsíčně a specializační příplatek 2.000 až 3.000 Kč měsíčně, což jsou původní pozměňovací návrhy Iniciativy Pedagogická komora, proti nimž Kateřina Valachová vstupovala v Senátu s podporou školských odborů i CZESHA (naštěstí marně). Pedagogická komora chce nejen bránit změnám k horšímu (kariérní řád, inkluze, nové financování, povinné předškolní vzdělávání, garance míst pro dvouleté v MŠ…), ale zároveň intenzivně pracuje na prosazení pozitivních změn.
Kategorie: Česká škola

Kateřina Valachová: S jistými rozpaky sleduji proces vzniku Pedagogické komory…

21 Únor, 2018 - 13:49
„S jistými rozpaky sleduji proces vzniku Pedagogické komory a spory kolem této organizace, podobně jako sleduji ustanovování Učitelské platformy. Z mého pohledu platí, že růstem počtu organizací, které tak či onak zastupují učitele v jednáních se státní mocí, se tento stav většího slova a většího vlivu nedobere,“ napsala bývalá ministryně školství Kateřina Valachová na svém profilu na Facebooku. Připomínáme její text a publikujeme také reakci prezidenta spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho.


Kateřina Valachová (facebook.com)Valachová píše:

Za sebe zatím mohu říci asi tolik - výsledkem činnosti Pedagogické komory dosud bylo jenom to, že školství přišlo o skoro dvě miliardy korun, které byly spojené s příplatky a dalšími zvýhodněními v rámci novely několika zákonů týkajících se školství, kterou poslal před volbami Senát zpět do Poslanecké sněmovny a tam pak "spadla pod stůl" (tady to s díky za upozornění na nepřesnost dodatečně upřesňuji).

V tom sehrála Pedagogická komora dost velkou roli a dle mého to bylo hodně nešťastné - zvláště ve světle toho, že se mne mnoho pedagogů nyní ptá, kdy bude "konečně" prosazen kariérní řád. A také kdy budou peníze na zlepšení situace třídních učitelů a další věci. Protože Pedagogická komora sice vyvolala vlnu odporu proti jednomu řešení, ale nikdy nepřišla s jiným. Bořit je snadné. Budovat je podstatně těžší.

Zdroj: Profil na Facebooku Kateřiny Valachové
Kategorie: Česká škola

Ministerstvo školství odmítá kritiku: Revizi RVP netajíme

21 Únor, 2018 - 08:23
Ministerstvo školství odmítlo kritiku, že tají úpravy rámcových vzdělávacích programů (RVP). S kritikou přišli v posledních dnech například autoři vzdělávacího konceptu Škola Můj Projekt. Zástupci projektu vyzvali úřad, aby zveřejnil jasný harmonogram revize a zapojil do úprav vzdělávacích programů učitele, školy a další odborníky. Průběh revize ovšem opakovaně kritizují i další odborníci a učitelé. Informuje ČTK.


Kritici se obávají toho, jaká bude výsledná podoba dokumentů a kolik budou mít času na jejich zavedení do praxe. Podle mluvčí Jarmily Balážové ministerstva k tomu ale nemají důvod. Ministerstvo si uvědomuje, jaký dopad budou mít změny vzdělávacích programů na školy a děti, a právě proto do revize dokumentů zapojilo i odborníky, uvedla Balážová.

RVP zavedla školská reforma v roce 2005, kdy nahradily jednotné osnovy. V minulém volebním období začalo ministerstvo školství připravovat jejich komplexní revizi, která by měla být hotová v roce 2022.

Nová vláda v návrhu programového prohlášení uvádí, že provede úpravy rámcových vzdělávacích programů tak, aby se posílila výuka jazyků, informatiky a technického vzdělávání. Z programu vlády ale není zatím jasné, jak to chce udělat.

Podle Balážové na úpravách pracují odborné skupiny, ve kterých jsou akademici, zástupci odborných a profesních asociací i pracovníci škol. O návrhu pojetí revize jednali v loňském červnu až říjnu, nyní se pracovní skupiny scházejí podle svých harmonogramů a projednávají jednotlivé úpravy, dodala.

Zástupci konceptu Škola Můj Projekt v tiskové zprávě upozornili, že pro úspěšné zavedení nových témat do praxe je třeba připravit metodiky, proškolit učitele a ověřit vše v praxi. Školy ale podle nich zatím neví, kolik času budou mít na seznámení s úpravami.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Kritici ministerstva: Revize Rámcových vzdělávacích programů by neměla probíhat v utajení

21 Únor, 2018 - 08:16
Autoři vzdělávacího projektu Škola můj projekt kritizují probíhající revizi Rámcových vzdělávacích programů (RVP): V Národním ústavu pro vzdělávání probíhá revize dokumentu, který závazně určí, co se bude učit na českých školách. Učitelé, ředitelé ani rodiče o ní ale zatím téměř nic nevědí. S obavami sledujeme dosud probíhající práce na revizi Rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání.
Příprava úprav tohoto dokumentu, který rámcově určuje obsah základního vzdělávání - tedy toho, co mají školy obsáhnout do svých školních vzdělávacích programů - probíhá zatím na různých odborech Národního ústavu pro vzdělávání, což je ministerstvem školství řízená instituce. Bohužel však není známý žádný podrobný harmonogram práce na tomto důležitém dokumentu, včetně termínů dokončení revize a zavedení upravených RVP do praxe. Při práci na revizi také chybí zapojení odborníků, škol, učitelů, kteří by se do debaty o úpravách chtěli zapojit (nebo o něm alespoň prozatím nevíme).

Rádi bychom proto tímto vyzvali ministra školství, aby:

· zveřejnil jasný harmonogram toho, kdy bude jaká část prací na revizi RVP probíhat, kdy budou dokumenty zveřejněny a zpřístupněny veřejnosti a od kdy zavedeny do praxe

· aby umožnil zapojení učitelů, škol a dalších odborníků do prací na revizi a otevřel nad budoucím obsahem základního vzdělávání veřejnou debatu

Učitelé, rodiče i zřizovatelé škol nyní zůstávají v nejistotě, jaká bude výsledná podoba dokumentů, kolik času budou mít na seznámení se se změnami a na jejich zavedení do praxe. Šanci na úspěšnou změnu a revizi přitom násobně zvyšuje její dostatečná příprava a včasné informování všech, kterých se týká. Pro úspěšné zavedení nových témat do praxe je třeba připravit metodiky, proškolit učitele, ověřit vše v praxi.

Současná nejistota je kromě učitelů, pedagogů a rodičů nepříjemná například i pro metodické pracovníky a lektory organizací, které podporují školy při práci s různými tématy - těmi jsou i lektoři a metodici pracující se vzdělávacím konceptem Škola Můj Projekt. V tuto chvíli například stále nevíme, zda a v jaké podobě zůstanou v upravených Rámcových vzdělávacích programech tzv. klíčové kompetence, se kterými v rámci našeho vzdělávacího konceptu intenzivně pracujeme.

Přitom právě rozvoj klíčových kompetencí a tzv. měkkých dovedností je tím, co je v řadě případů zmiňováno jako jedna z hlavních potřeb, kterou by měly současné školy naplnit, aby dobře připravily děti na život v moderní společnosti. Na rozvoj měkkých dovedností se zaměřuje i většina vzdělávacích systémů západoevropských a severských zemí.

Zdroj: Tisková zpráva Škola můj projekt
Kategorie: Česká škola

Z vysokoškolských učitelů mají nejnižší mzdy ti na pedagogických fakultách. Ohrožuje to vzdělávání učitelů

21 Únor, 2018 - 08:00
Mzdy učitelů na pedagogických fakultách jsou podle předsedy jejich asociace nejnižší ze všech fakult českých vysokých škol, což ohrožuje sbory fakult i vzdělávání nových učitelů. Ve všech krajích chybějí kvalifikovaní učitelé a jejich stavy se dále snižují. Prohlásil to nový předseda Asociace děkanů pedagogických fakult ČR a SR a rovněž děkan Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Randa. Informuje ČTK.

Miroslav Randa (zcu.cz)„Chceme, aby si kraje a ministerstvo školství (MŠMT) situaci na školách zmapovaly, stejně jako to už udělal Plzeňský a Karlovarský kraj a chystá se na to Jihočeský,” uvedl Randa.

Tento první krok podle něj ukáže, kolik učitelů a jakých předmětů nejvíce chybí. „Kritický stav je nutné řešit s předstihem, protože trvá pět let, než vyjdou absolventi,” poznamenal.

O řešení nepříznivé situace v regionálním školství chce Randa co nejdříve jednat s ministrem Robertem Plagou (ANO), další děkani se všemi krajským úřady. Kraje jsou zaměstnavateli učitelů středních škol, u základních škol jsou to města a obce, u nichž je řešení složitější. „Ministerstvo má ale páky na všechny školy,” dodal Randa.

Pedagogické fakulty podporovalo MŠMT v minulých dvou letech fondem F (fond vzdělávací politiky), ale zatím není jasné, zda bude i letos; loni v něm bylo kolem 160 miliónů Kč na spolupráci s praxí a zvýšení platů hlavně mladých pracovníků pedagogických fakult, u nichž je problém nejtíživější.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Revize inkluze: Je třeba věnovat pozornost dětem s psychiatrickou diagnózou, které nemají na běžných školách odpovídající péči

21 Únor, 2018 - 07:35
EDUin nabízí zápis a zvukovou nahrávku z debaty na téma, co se rozumí pod souslovím „obsahová revize inkluze“, kterou opakovaně použil ministr školství v demisi Robert Plaga. Tématem diskuse byla také otázka „co by na procesu zavádění společného vzdělávání opravdu bylo třeba revidovat“. Debaty se zúčastnili Jana Zapletalová z Národního ústavu pro vzdělávání, Pavla Baxová z organizace Rytmus, Jitka Hřebecká, ředitelka Základní školy Archa v Petroupimi, Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF, Magdalena Mouralová z FSV UK a Janek Wagner ze spolku Pedagogická komora.


 Hlavní myšlenky z debaty rozdělené do tří oblastí:

Jakou revizi plánuje ministerstvo a Národní ústav pro vzdělávání:

- Přesné informace o tom, jaké změny ministerstvo plánuje, zatím nejsou dostupné.

- Revize by měla vycházet ze zjištění analýzy dosavadních výsledků inkluze mapující období: rok 2016 – září 2017. Tato analýza nebyla ještě kompletně zveřejněna. Lze z ní vyčíst například, že nejčastější stupeň podpory v MŠ je první stupeň (zvýšená péče bez nároku na finanční podporu), na základních školách je to druhý stupeň (pedagogická intervence, sdílený asistent), na středních školách druhý a třetí stupeň (úprava učebního plánu, individuální péče).

- Nejvíce peněz šlo na personální náklady. Na asistenty a pedagogickou intervenci.

- Zjišťovala se četnost poruch a jejich zastoupení v populaci a míra přechodu dětí ze specializovaných do běžných škol. Čísla žádné větší přesuny nenaznačují. Řádově jde spíš o desítky až stovky dětí v celém systému. (Jana Zapletalová)

- V diskusi ale zazněla námitka, že mnoho takových dětí, řádově tisíce, dnes nastupují do prvních tříd a nemají odpovídající speciálně pedagogickou péči. (Janek Wagner)

- Hodně narostla skupina dětí s poruchami učení. Důvodem je pravděpodobně, že do této kategorie spadnou i děti z jiných kategorií postižení (například děti s hraničním intelektem) a navíc se zjemnila kategorizace znevýhodnění i v závislosti na stupni podpůrných opatření.

Zkušenosti s dosavadním průběhem společného vzdělávání.

- To, čemu dnes říkáme inkluze, vyneslo na povrch spoustu problémů, které jsme předtím neviděli tak jasně, nebo jsme se jimi zabývali jen okrajově. (Štěpán Drahokoupil)

- Velký problém byl nárůst administrativy a funkčnost online systému. To se ale postupně daří dostat pod kontrolu. - Pozitivem je, že školy jednoznačně a včas vědí, na co mají nárok a tuto podporu či peníze opravdu dostanou.

- Zlepšila se průhlednost financování.

- Sjednotily se formuláře a úřední procesy.

- Zvláště o mentálních postiženích platí, že se proměňují a vyvíjí v čase a někdy je těžké s tím sladit i způsob podpory. U některých dětí je pak třeba čekat až „dorostou“ k nároku na podpůrné opatření. Nebo naopak je dítěti porucha nově diagnostikována a ono se „nevejde“ do třídy tak, jak předpokládá vyhláška. (Jitka Hřebecká)

- Debata se vedla o tom, zda je správné, aby rodič rozhodoval o tom, kde bude dítě umístěno, zda v běžné nebo speciální škole a jaké jsou v této oblasti jeho práva a možnosti.

- Jsou rodiče, kteří nechtějí pro své dítě inkluzi, a my jim ji nutíme. (Janek Wagner)

- Inkluzi rodičům nenutíme. Rodič si vždy volí vzdělávací cestu pro svoje dítě. Ani rodič by neměl chtít, aby se dítě s normálním intelektem a bez jakýchkoli zdravotních postižení vzdělávalo ve specializované škole. (Jana Zaletalová)

Co by opravdu bylo třeba změnit:

- Revidovat něco, co ještě nebylo pořádně zavedeno a ověřeno, je neprofesionální. Chyb bylo hodně, ale jak úředníci, tak učitelé se ty věci teprve učí. (Jitka Hřebecká)

- Děti s mentálním postižením a psychiatrickými diagnózami nemají ve školách často adekvátní péči. U těchto dětí je třeba, aby se o ně staral speciální pedagog, nejen málo proškolený asistent. (Pavla Baxová)

- Měli bychom revidovat, kdy je asistent pedagoga opravdu potřebný a kdy může pomoci. V této oblasti navrhujeme řadu opatření. V některých případech to, co dnes dělá asistent, by měl dělat speciální pedagog. (Jana Zapletalová)

- Je třeba, aby pedagogové, kteří mají ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, měli dostupnější vzdělání a podporu.

- Měli bychom školám umožnit, aby měly malou třídu pro děti s těžším postižením. Tento model skupinové integrace se v zahraničí i v některých školách u nás osvědčil. (Jana Zapletalová)


Celý text a nahrávku ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Kritický nedostatek učitelů přírodních věd trápí západočeské regiony

21 Únor, 2018 - 07:30
V Plzeňském a Karlovarském kraji zoufale chybí učitelé matematiky, fyziky, angličtiny, informatiky a chemie. Základní a střední školy na západě Čech by jen učitelů matematiky v současnosti potřebovaly přes stovku. Na pedagogické fakultě v Plzni ale pro oba kraje studuje jen čtvrtina potřebného množství studentů a ne všichni půjdou po skončení školy učit. Situaci ještě zhoršuje malý zájem středoškoláků o přírodovědné obory a stárnutí stávajících učitelů. Informuje Český rozhlas.


Miroslav Lávička (zcu.cz)„Podle průzkumu, který byl uskutečněn na středních školách v Plzeňském kraji, čili na těch školách, které jsou lépe personálně zajištěny, již v této chvíli je víc než 60 procent učitelů ve věku nad 50 let," potvrdil situaci děkan fakulty pedagogické v Plzni Miroslav Randa.

Největší problém s hledáním učitelů tak podle děkana Randy mají školy při obsazování všech klíčových předmětů pro přírodovědné vzdělávání. Týká se to matematiky, fyziky, chemie, informatiky a angličtiny. Nedostatek učitelů matematiky zaznamenala i Fakulta aplikovaných věd na Západočeské univerzitě v Plzni.

„Velmi často dostáváme žádosti třeba formou e-mailu od ředitelů nejrůznějších středních škol, kolik máme absolventů a zdali jim nemůžeme nějakého absolventa doporučit, či dát kontakt. Ta poptávka po středoškolských učitelích matematiky je opravdu vysoká. Ty nabídky jsou doprovázeny třeba takovými bonusy, jako nabídka bytu. Žádosti a prosby o učitele matematiky se objevují už i z Plzně z renomovaných středních škol," řekl proděkan fakulty aplikovaných věd ZČU Miroslav Lávička.

Fakulta aplikovaných věd proto na výuce budoucích učitelů s pedagogickou fakultou spolupracuje. Zájemci tam mohou studovat učitelství matematiky pro střední školy. A nabídku chce škola ještě rozšířit.

„Průzkum, který fakulta provedla, ukázal, že deficit učitelů je také u odborných předmětů a proto jednáme s děkanem fakulty strojní o tom, že bychom zahájili přípravu akreditace učitelů odborných strojírenských předmětů. Kromě toho budeme usilovat o to, abychom v oborech, ve kterých ZČU nemá odborníky (jako je například chemie, biologie), akreditovali učitelství pro střední školu my," vysvětlil děkan plzeňské pedagogické fakulty Miroslav Randa.

Celý text a reportáž ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Stránky